Technický slovník

Základní myšlenkou tepelného čerpadla je přečerpání nízkopotencionální tepelné energie na energii s vyšším tepelným potenciálem. Nositelem energie je v tomto případě tekutina (chladivo), kdy podle platných fyzikálních zákonů dochází při jejím odpařování k odnímání tepla svému okolí a naopak předání tepla při kondenzaci tekutiny. Základní podmínkou je ovšem prostředí, ze kterého je možné trvale odebírat tepelnou energii.

Tepelné čerpadlo se skládá ze čtyř základních částí: kompresoru, kondenzátoru, expanzního ventilu a výparníku. Ve výparníku tepelného čerpadla dochází k odpaření chladiva a tudíž přeměně kapaliny na plyn, který je poté kompresorem stlačen. Díky stlačení dochází k zahřátí plynu na teplotu, při které plyn v kondenzátoru zkapalní. Mění tedy své skupenství a tudíž předává energii svému okolí, kterou je možno dále využívat. V expanzním ventilu se chladivo seškrtí na původní nízký tlak, a oběh se opakuje.

Účinnost tepelného čerpadla je dána tzv. topným faktorem. Je dán poměrem topného výkonu (množství získaného tepla) a příkonu (energie pro pohon kompresoru) tepelného čerpadla. Topný faktor závisí na teplotě zdroje tepla a na výstupní teplotě z čerpadla, při které je teplo spotřebováváno. Je to hodnota, která se vždy vztahuje na určitý provozní stav.

Proces nebo zařízení na úpravu teploty a vlkkosti vzduchu.

Tento pojem bývá velmi často nesprávně používán pro zařízení vzduchotechniky, ve kterém dochází pouze k úpravě teploty vzduchu.

Zařízení pro úpravu teploty, rozvod a výměnu použitého vzduchu z interiéru za vzduch venkovní.

Často se plete s klimatizací, ale u klimatizace dochází k úpravě teploty a vlhkosti vzduchu.

Rosný bod je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100%). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace.

Vzduch za určité teploty může obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je teplota vzduchu vyšší, tím více vlhkosti pojme. Pokud se vzduch začne ochlazovat, vodní páry začnou kondenzovat. Podmínkou je ale přítomnost kondenzačních jader.

Rosný bod lze považovat za jiné vyjádření absolutní vlhkosti vzduchu.

Příklad:
Když se sprchujete, v koupelně stoupá teplota a vzdušná vlhkost. Jakmile vlhkost vzduchu dosáhne rosného bodu, začne voda kondenzovat na zrcadle, jehož teplota je nižší než teplota vzduchu (teplota zrcadla je nižší než hodnota rosného bodu). Jakmile se po chvíli zrcadlo zahřeje na okolní teplotu, sražená vodní pára se ztratí.